Občanské sdružení ABRAHAM

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Datum: 23. 11. 2008 | Autor: Admin

    Židovský hřbitov sloužil židovské obci po celou dobu její existence. Rozkládá se severozápadně od města Poběžovice mezi silnicí do Drahotína a železniční tratí, uprostřed pole soukromého vlastníka. K židovskému hřbitovu nevede přístupová cesta, a tak je pro turisty téměř nepřístupný. Jeho poloha zcela napomáhá tomu, že je do dnešních dnů velmi opomíjen. Svoji rozlohou 4648 m a vznešeností však právem patří mezi cenné a významné památky města, ne-li celého Domažlického okresu. Dnes je majitelem židovského hřbitova Federace židovských obcí Praha.

  

HISTORIE

 

            O historii židovského hřbitova se dochovalo nejméně zpráv a údajů. Stáří hřbitova lze odhadnout pouze podle  nalezených náhrobků. Když byl na počátku 20. století proveden soupis všech hrobů, byly nalezeny náhrobky 340 let staré. Z tohoto nálezu lze usoudit, že rok založení spadá už do konce 16. století. Hřbitov byl tedy založen ihned, jakmile ve městě vzniklo pevné a rozsáhlé židovské osídlení.

    Podle povrchu hřbitova lze také usoudit, že byl v minulosti pouze jednou vrstvený. Stalo se tak před jeho prvním rozšířením, a tak snadno můžeme odhadnout, jaká část hřbitova je nejstarší a kde hledat nejcennější náhrobky. Vstup do nejstarší části byl zajištěn jednokřídlými vrátky z hrubých prken, které se nalézaly v levém rohu hřbitova. Ohrazen byl jen nízkou zdí, 30 cm silnou a 90 až 120 m vysokou.

    Hřbitov byl rozšiřován celkem dvakrát. O prvním rozšíření nemáme žádné údaje, ale o druhém rozšíření, které se konalo roku 1929, jich máme několik. Můžeme se o něm nejen dočíst v místní kronice, ale dochoval se i původní plán, podle kterého bylo rozšíření provedeno. Během toho aktu byla postavena i nová pevná zeď, zhotoven nový dvoukřídlý železný vchod uprostřed jižní strany a v jihovýchodním rohu byla zřízena studna s pumpou.   Mohutná zeď a vrata slouží dodnes, a tak je hřbitov dobře chráněn před nechtěnou návštěvou. Po studni zbyla jen díra, která je opředena pověstmi. Ty praví, že Židé, kteří utíkali před nacisty, schovali svůj nejcennější majetek právě do této studně a studnu zavalili.

   Roku 1914 byl na popud zemřelého představeného Abrahama Langshura založen, již výše zmiňovaný, seznam hrobů a hroby očíslovány. Při tomto sčítání byly některé náhrobky rozluštěny a opraveny. Tento seznam se však do dnešních dnů nedochoval. Byl to ale významný čin v dějinách hřbitova, který nám pomohl poodhalit jeho stáří.

   Rok po druhém rozšíření, tedy roku 1930, bylo na hřbitově kolem 600 hrobů, z nichž 495 bylo opatřeno náhrobními kameny a pomníky. Hroby v severní části byly uspořádány do 20 a v jižní části do 21 pravidelných řad. Ve střední, nejstarší části byly hroby rozmístěny neuspořádaně a většinou neměly ani náhrobní kámen. Není proto vyloučeno, že stáří hřbitova by mohlo být vyšší, než předpokládáme.

   Náhrobní kameny se od sebe liší především dobou vzniku. Vždy se ale jedná o deskové náhrobky zapuštěné kolmo do země, tzv. stély. Nejstarší kameny jsou vysoké pouze do 40 cm, nenesou žádné ozdoby a nápisy jsou nečitelné. Pozdější kameny jsou již vyšší, mohutnější, obsahují náhrobní symboly a nesou vytesané hebrejské nápisy. Postupně  kameny nabývaly ještě větších rozměrů, až se téměř podobaly náhrobkům na křesťanských hřbitovech. Mezi největší náhrobní kámen patřil náhrobek proslulého rabína Joela Raunschburg-Rosenbauma, který byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. Od roku 1876  se začaly objevovat náhrobky, které  vedle hebrejských nesly i německé nápisy.

    Hřbitov byl používán až do roku 1938, kdy byly Poběžovice obsazeny německou armádou. Osud hřbitova po roce 1938 je pak nejistý. Některá odborná literatura se zmiňuje o tom, že hřbitov byl zničen nacisty a mnoho náhrobků bylo odvezeno a použito jako stavební materiál. Toto tvrzení se však zcela rozchází s tvrzením pamětníků, kteří vzpomínají, že hřbitov byl zničen až v 50. letech 20. století. V této době byly údajně náhrobky strženy, na jedné straně svezeny na hromadu a v zadní polovině byla vybudována bažantnice. Mnoho náhrobků bylo také odvezeno a použito jako stavební materiál.

          Na počátku 90. let minulého století byl zpustošený hřbitov převeden do vlastnictví Židovské obce v Plzni, která ho posléze z finančních důvodů předala Federaci židovských obcí v Praze.


(Aktualizováno: 29. 11. 2008)


Copyright 2008 Zdeněk Sláma. Všechna práva vyhrazena. | Správce webu: Ing. Petr Lešek

Webshot CMS | OS Abraham | Admin | Admin mail | Počet přístupů na stránky: